Rybářství je u nás oblíbenou aktivitou, která provází lid již po celá staletí. Odehrává se volné přírodě a ze statistických údajů vyplývá, že v dnešní době se této činnosti u nás věnuje více než 300 000 osob.

Nejčastějším druhem lovu je lov na udici, přičemž každý, kdo je oprávněn k lovu, smí k tomu použít nanejvýš dva pruty (udice). K lovu ryb smějí být používány pruty s udicemi. Udice samostatné, kterým se lidově říká „pytlačky“, jsou výslovně zakázány, neboť při jejich užití nejde fakticky o účast rybáře při lovu, nýbrž ryba se chytí sama. Rybářský prut není v právních předpisech definován, tedy jakmile je vlasec uchycen na pevném prutu, jedná se o prut s udicí. Odborná terminologie rozlišuje mezi lovem „na plavanou“ a lovem „na položenou“. Lov na položenou je definován jako lov, při kterém nástraha spočívá na dně, kde je přidržována zátěží. Lov na plavanou probíhá tehdy, když je nástraha v pohybu, unášena proudem vody, nebo v klidu nastavená v libovolné výšce vodního sloupce. Pohyb a nastavení nástrahy zabezpečuje zásadně splávek. Přívlač je v odborné literatuře definována jako „vláčení nástrahy, jejíž pohyb má vydráždit dravce k útoku na ni“. Je obecně povolena jen ve stanovených obdobích. Při lovu přívlačí na třpytku, umělou či mrtvou rybku nesmí rybář vláčet udici při chůzi, táhnout ji za jedoucí loďkou, s výjimkou hlubinné přívlače na údolních nádržích. To znamená, že nástraha musí být vláčena výhradně pomocí navíjení vlasce a jejímu pohybu nesmí být napomáháno žádným jiným pohybem. Je ale zakázáno vláčet živou rybku, ta smí být použita pouze při lovu na udici. Dalším typem lovu je „muškaření“, které lze jednoznačně označit za nejsportovnější druh a rovněž za nejhumánnější způsob lovu, když umožňuje rybě, s ohledem na rybářské náčiní, relativně rovnocenný souboj. Také samotný způsob tohoto lovu zajišťuje co nejmenší poškození ryby a tedy její případný návrat do životního prostředí bez závažnějších komplikací. Při muškaření je možné používat pouze umělých mušek, živého nebo mrtvého hmyzu, případně jeho umělých napodobenin. Dalším způsobem lovu je tzv. lov „na třepačku“, což je lov na umělou mušku, kdy je nástraha spouštěna na hladinu a opět zvedána.

Pro chování rybářů a způsoby lovu je právními předpisy stanovena celá řada pravidel, ale vedle těchto pravidel existuje i mnoho dalších, které mají charakter obyčejů, tedy pravidel nepsaných, ale obecně dodržovaných.